Historie

První ročník konference laser proběhl v roce 2010, kdy jsme slavili spuštění prvního fungujícího (rubínového) laseru, který zkonstruoval a spustil americký fyzik a inženýr Theodore H. Maiman.

Na základě ohlasů z prvního ročníku konference Laser s názvem Laser 50, která měla být původně pouze jedinou, jsme se o dva roky později rozhodli uspořádat další ročník s názvem Laser 52. A poté jsme se již potkávali každý rok s výjjimkou konference Laser 60 v roce 2020, kdy jsme opravdu chtěli, ale díky zákazu setkávání se, nám to nebylo umožněno.

V Československu byl pro vznik laserů klíčový rok 1963. První československý laser byl spuštěn 9. dubna 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV Dr. Karlem Pátkem, jako aktivní prostředí využíval neodymové sklo. Byl ovšem neviditelný, zářil v blízké infračervené oblasti na vlnové délce kolem 1060 nm. Na jaře stejného roku byly prakticky ve stejnou dobu postaveny další dva pevnolátkové lasery. Jan Blabla a Alena Jelínková z Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV postavili rubínový laser, který představili veřejnosti v prostorách pražského planetária. Další rubínový laser byl postaven Dr. Pachmanem ve Výzkumném ústavu Ministerstva obrany. Následně v létě roku 1963 Tomislav Šimeček v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV uvedl do provozu první polovodičový laser. A na na podzim téhož roku František Petrů se svým týmem zprovoznil první československý plynový laser v Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně.

Byli jsme tak první ze zemí východní Evropy, která měla laser.